Parkování

24.11.2016

Osobní automobil vlastní v současnosti téměř každý. Díky cenám mnohdy rovnajícím se vyšší pokutě si jej může pořídit v podstatě kdokoliv. Když už vozidlo vlastním, vím kde a jak mohu parkovat?

Rčení o tom, že neznalost zákona neomlouvá, platí i zde. Každý, který řádně složil zkoušky pro získání řidičského oprávnění, by měl mít minimálně tušení o tom, že existuje zákon o provozu na pozemních komunikacích nesoucí číslo 361/2000 Sb., ve kterém se stanoví podmínky, zákazy a příkazy pro provoz motorového vozidla právě na pozemních komunikacích. Pro účely tohoto článku vyberu a nastíním otázky parkování ve smyslu záměru řidiče zastavit vozidlo a opustit jej ve spojení s nejčastějšími prohřešky.

Řidič nesmí zastavit a stát s ním na místech a ve všech případech, které jsou vyjmenovány v ust. § 27 citovaného zákona. "Stát" přitom znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení a "zastavení" znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu. Pozor, sousloví "zastavit vozidlo" znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli řidiče, proto se ust. § 27 neuplatní.

Pokud jde o parkování, tedy zastavení a stání na základě vůle řidiče, pak to není povoleno v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, totéž platí pro nepřehledný vrchol - před ním, za ním a na něm.

Nejčastěji řidiči špatně parkují v blízkosti hranice křižovatky. Je zakázáno parkovat přímo na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace. Hranicí křižovatky se přitom rozumí místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" nebo "Příčná čára souvislá s nápisem STOP"; kde taková dopravní značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky.

Častým případem je také stání přímo na dopravních značkám umístěných na pozemní komunikaci samotné, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce". Dále platí, že je zakázáno zastavit a stát u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu", "Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou "Zastávka autobusu nebo trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor. Zcela vyloučené je stání na mostě.

Na vyhrazeném parkovišti je možné zastavit a stát bez oprávnění maximálně 3 minuty, když současně nesmí být ohroženi a ani omezeni další účastníci provozu, případně ti, pro které je místo vyhrazeno.

Podélné parkování v ulicích má též svá pravidla. Je povolené zastavit a stát pouze tak, aby zůstal volný průjezdný pruh o šířce minimálně 3 metry. Pokud není dovoleno, je zakázáno stát na chodníku i silniční vegetaci.

Za porušení zákazů uvedených v ust. § 27 zákona hrozí řidiči vozidla pokuta od 1.500 Kč do 2.500 Kč, přičemž v blokovém řízení lze udělit pokutu do 2.000 Kč.

Mgr. Jan Novák