Hrozí společnosti ČKD Kutná Hora, a.s. úpadek?

Dne 7. 9. 2018 podal předseda představenstva společnosti ČKD Kutná Hora, a.s. insolvenční návrh. V textu návrhu se uvádí, že společnost nevidí v současné situaci jiné řešení, jak řešit svoji současnou situaci, než zahájit insolvenční řízení. Tento článek má za cíl nabídnout zaměstnancům pomoc s řešením případných dlužných mezd.

Mezi zaměstnanci málo známý zákon č. 118/200 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, nabízí ve spojení se zákonem insolvenčním poměrně rychlé a úspěšné řešení dané záležitosti. Nároky zaměstnanců totiž lze uspokojit prostřednictvím úřadu práce, který po splnění několika podmínek zaměstnanci vyplatí mzdu a další mzdové nároky za jeho neplatícího zaměstnavatele.

Předně je třeba podotknout, že na zaměstnavatele musí být tzv. podán insolvenční návrh nebo na něj musí vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Alternativa o insolvenčním návrhu a úpadku zaměstnavatele bude častější, proto se budu dále zabývat pouze tou. Zaměstnavatel je v úpadku, pokud má více (nejméně dva) věřitelů, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Tedy, pokud zaměstnavatel dluží nejméně dvěma zaměstnancům mzdu více než 30 dní, pak lze konstatovat, že je v úpadku. Toto tvrzení je pouze demonstrativní a obecné s tím, že úpadek je třeba zjišťovat vždy u konkrétního dlužníka dle jeho poměrů. Pokud by totiž zaměstnavatel měl několik set či tisíc zaměstnanců, pak stěží bude v úpadku, bude-li dlužit mzdu jen dvěma.

O úpadku dlužníka (zaměstnavatele) rozhoduje soud na návrh věřitele či samotného dlužníka. Věřitelem může být právě zaměstnanec či skupina zaměstnanců. Zaměstnanecký insolvenční návrh není stižen kromě soudního poplatku ve výši 2.000 Kč žádným dalším poplatkem. V návrhu je třeba tvrdit mnohost věřitelů, data splatnosti závazků a míru jejich prodlení. Pokud je toto správně doloženo, soud shledá úpadek dlužníka.

Společnost ČKD Kutná Hora, a.s. je ke dni publikace tohoto článku před rozhodnutím o úpadku, vedena v insolvenčním rejstříku je, nárok na zaplacení dlužné mzdy lze tedy uplatnit.

Od podání insolvenčního návrhu je možné uplatňovat u úřadu práce zaměstnanecké nároky na zaplacení tzv. "mzdových nároků". Těmi se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

K žádosti k úřadu práce je třeba připojit neproplacené výplatní pásky či jiný doklad prokazující výši nároku každého zaměstnance. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Zaměstnanec si může sám zvolit, za které měsíce rozhodného období mzdové nároky uplatní, když tak musí učinit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy Úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh

Neplatí Vám zaměstnavatel? Přijďte se poradit nebo napište přes formulář nebo se obraťte přímo přes k tomu určený registrační formulář. Úvodní konzultace je zdarma.

V tomto roce jsem pro svoje klienty získal bezmála devět set tisíc korun od úřadu práce.

Mgr. Jan Novák, advokát