Za odložené věci neručíme

24.11.2016

Jistě jste si už mnohokrát všimli cedulky s nápisem, který hlásá, že za odložené věci se neručí. Provozovatel určité místnosti Vám tím dává jasně najevo, že za to, co si u něj odložíte, neodpovídá. Takový subjekt se pokouší svým jednáním vzbudit dojem, že je možné se takové odpovědnosti platně zprostit. Je to vůbec možné?

Vymezení odpovědnosti věci odložené

Zákonná úprava tohoto zvláštního druhu odpovědnosti je vymezena v § 2945 občanského zákoníku. V takto malém rozsahu se však skrývá mnoho podstatného.

Přestavme si modelovou situaci, na které vysvětlím působnost a použití zákona. Je sobota večer a Vy se chystáte na večeři do restaurace. Protože je zima, berete si s sebou i kabát. Při příchodu si všimnete cedulky, že za odložené věci se neručí, minete ji a svůj kabát si sundáte a odložíte ho na věšák. Po ukončení konzumace jídla i pití se chystáte zpět domů. Jdete si pro kabát, když v tom zjistíte, že na místě, kam jste ho odložili, není. Co dál?

V § 2945 odst. 2 občanského zákoníku se stanoví, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci.

Místa, kde je možné uložit / odložit věc, jsou dvě. První je místo určené - př. nápisem "šatna". Další možností je pak místo obvyklé. Takovým obvyklým místem bude třeba věšák na oblečení v kavárně, nebo přehození oděvu přes židli či uložení věci do police.

Pokud jde o náš konkrétní případ, za Váš kabát nese plně odpovědnost provozovatel restauračního zařízení. Takové odpovědnosti se totiž nelze zprostit. To si ale často provozovatelé dovolují. Ti méně odvážní tak činí informační cedulkou, ti zkušenější na to jdou formou smlouvy, ať již ústní nebo písemné. Ani jedna z těchto možností však není platná.

Odpovědnost za věc odloženou lze ale různě modifikovat. Jak již bylo řečeno, nelze se jí zprostit, avšak výkladem dává zákon provozovateli možnost odpovědnost "upravit". Pokud by totiž provozovatel jasně stanovil, že věci se smí odkládat pouze na určité místo nebo pouze v určité místnosti, pak by neodpovídal za poškození či ztrátu tam, kde odkládání dovoleno nebylo.

Na co se odpovědnost vztahuje a u koho ji uplatnit?

Pokud vymezujeme předmět odpovědnosti, pak je třeba hovořit o věci v právním slova smyslu. Mezi věci patří totiž v současné době, kromě všech věcí, které si dokážeme představit (kabát, aktovka, brýle, mobilní telefon), v tomto případě také zvíře.

Zákonem je stanoveno, že škoda je třeba uplatnit bez zbytečného odkladu. Tímto rozumějme co nejdříve. Pokud zjistím, že mi někdo odcizil kabát, nepůjdu domů, i když to mám kousek, ale ihned oslovím provozovatele daného zařízení. Není-li tento přítomen, pak osobu jím pověřenou. Lhůta pro uplatnění nároku náhrady škody skoční nejpozději 15. dne po dni, kdy jsem se o škodě dozvěděl. Tato lhůta je prekluzivního charakteru, tedy po jejím uplynutí zaniká právo i nárok.

Zákon upravuje doslovně i odpovědnost za věci vnesené či převzaté. O těch třeba někdy jindy.

Mgr. Jan Novák


Potřebujete poradit v této nebo podobné situaci? Napište mi.